Moje milovaná Adélko, tak strašně moc mi chybíš... Už mě nevítáš u dveří, když přijdu domů, už nespíš se mnou v posteli a ted když se podívám na počítač, tak tam neležíš a nedíváš se na mě... Byla jsi tou nejskvělejší kočičkou a nejlepší kamarádkou. Nemůžu se pořád s tvým odchodem smířit, bude to trvat ještě hodně dlouho než si zvyknu na myšlenku, že tu se mnou nejsi. Je tu bez tebe tak prázdno...Vzpomínám na tebe každý den a nikdy nezapomenu.

Vzpomíná: Petra C.