Fenečka, kterou na Slovensku zachránila v roce 2005 všímavá studentka před kameny házenými hloupými kluky. Podivnou cestou přes útulek a po mnoha peripetiích se dostala ke mně. Milovala míček a milovala hry. Nás, lidi, považovala za jí přidělené asistenty určené k házení míčků. Kdyby měla náhrobek a sochu, musela by tam být vypodobněná s míčkem. Byl to ten nejhodnější, nejčistotnější a nejhravější pes, jakého jsem kdy měl. Odplavovač špatné nálady a stresů. Vždy veselá, vždy hravá. Na jaře jí doktor diagnostikoval rakovinu sleziny. Podstoupila operaci, laboratorní testu odhalily, že šlo o zhoubný nádor. Přestože operace dopadla dobře, nemoc se vrátila. Becky chřadla, postupně přestala jíst. Zemřela na terase, kterou za svůj život tisíckrát přeběhla ve své honbě za míčky.

Vzpomíná: Vladimír