Bella byla můj první pejsek. Měla smutni osud. Bohu?el jsem částečně odpovědná za její tě?ki ?ivot v téměř polovině ?ivota. Odmalička jsem tou?ila po pejskovi, ale prosadit ho do pra?ského bytu se mi tehdy nepodařilo. Vyu?ívala jsem tedy toho, ?e kamarádky měly psy a fungovala jsem jako jejich doprovod na cvičistě tehdejsího SVAZARMu v Moravské Třebové. Jedno z děvčat mělo nádherného psa - jedenáctiměsíčního německého ovčáka bez PP Dana. Tento pejsek se mi moc líbil, jak vzhledem, tak i povahou. Kdy? jsem se dozvěděla, ?e Asta, kří?ená fenka známich majitelky Dana, bude mít stěňátka, moc jsem si přála jedno si vzít. Ale doma nepovolili. V té době se mi to zdálo jako ideální řesení - raději ho nebudu jmenovat - prostě pan X potřeboval psa na hlídání. A já mu přivezla sestitidenní Bellu, s tím, ?e mu jí budu cvičit. Stále si to vyčítám. Bellinka se rychle učila, co se tiče poslusnosti. Chodila jsem za ní 2x tidně, tehdy jsem chodila na gymnázium a časově se to dalo zvládnout. Brzy jsem si vsimla, ?e Belluska se bojí prutu, klacku, rychlich pohybů, zuřila na děti ... Evidentně nebyla s?astná. Při mém odchodu ,,brečela" a skákala na plot. Stále hůř a hůř jsem se při odchodu cítila. V té době jsem měla vyjednané známé, kteří by se Belly ujali. Ale pan X mi jí nechtěl dát. Dnes bych asi zavolala ochráncům, ale takové tirání není viditelné, je více na dusi, ne? na těle. Vím, ?e jsem asi udělala to nejhorsí - přestala jsem za ní chodit. Za neceli rok mi pan X volal, a? si Bellinu odvezu, nebo ?e jí prodá cigánům na maso. Pri nehlídá. (Aby hlídala, kdy? se tam necítila doma!) V té době byl můj táta vá?ně nemocni a navíc Bella byl pes zvykli pouze na dvůr - tedy venku. Po dlouhich peripetiích jsme sehnali - přesněji - máma sehnala záchranu. Dcera máminy bivalé kolegyně je řádovou sestřičkou a mají tam velké zahrady. Během pár tidnů se z nervózního a nervního zvířete stal suverénní hlídač a skvěli psí společník. Postupem času jsem jí začala brát domů na víkendy, dovolené ... Na byt si zvykla, ale bylo mi jasné, ?e na zahradě je jí lépe. Měla tam psí společnice a krásni viběh, přes tiden s ní chodily ven děti, kterim rodiče nedovolují vlastního psa, tak jako v minulosti mně. Na podzim 2003 jí byl diagnostikován nádor. Bohu?el nebyl operovatelni. V posledních měsících se stav Belly horsil, v červnu 2006 jsem pro ní udělala to nejlepsí - rozhodla jsem - a nechala jsem jí uspat. Bella pro mne nav?dy zůstane mou první fenkou, mim zlatíčkem a beruskou !!!
Datum narození: 11.10.1991
Datum úmrtí: 05.06.2006
Vzpomíná: Altcha